Tým Greenbuddies úspěšně dodal instalaci agrivoltaiky o výkonu 17 MWp, kombinující výrobu čisté energie s pěstováním pšenice a cukrové řepy pod panely. Podívejte se na video, které krásně znázorňuje, jak se může doplňovat fotovoltaika a zemědělství.
Instalace s výkonem 17 MWp se rozkládá na ploše 28 hektarů, přičemž 90 % půdy je stále aktivně využíváno pro zemědělství. Na projektu jsou kombinovány moderní panely s jednoosými solárními trackery (orientace východ–západ). Díky technologii sledování slunce dosahuje až o 30 % vyšší energetický výnos. Konstrukce lze naklonit až do plně vertikální polohy, aby umožnily průchod zemědělských strojů.
Jednou z klíčových výhod agrivoltaických projektů je jejich rychlost. Tento projekt byl dokončen za pouhých 12 měsíců, od získání pozemku až po uvedení do provozu, což je ve srovnání s obvyklými 2–3 lety velký rozdíl. To je možné proto, že není potřeba měnit územní plány a využití zemědělské půdy je plně zachováno. Podle developerské společnosti Metavolt dosahují agrivoltaické projekty obvykle výnosů mezi 8–22 %, s návratností 7–14 let, v závislosti na typu systému a dotacích.
Tento projekt byl realizován Greenbuddies pro MaxSolar GmbH a investorem byla společnost Feldwerke Solar GmbH.
Zatímco v České republice je agrivoltaika omezena jen na úzký okruh plodin a vyžaduje robustní konstrukce, v zahraničí je legislativa výrazně flexibilnější. Umožňuje širší využití plodin i jednodušší a méně nákladná řešení, což zvyšuje atraktivitu projektů pro investory. V Německu je agrivoltaika již legislativně ukotvená a rozvíjí se v rámci stabilního regulatorního prostředí, nicméně v České republice se pravidla teprve postupně formují. Významným krokem je zavedení vyhlášky o agrivoltaice a její novela účinná od konce roku 2025, která nově rozšiřuje možnosti instalace fotovoltaiky i na ornou půdu se zeleninou, vedle již dřív povolených instalací nad vinicemi, chmelnicemi nebo sady, a umožňuje využití například vertikálních panelů. Přesto však projekty v ČR nadále narážejí na složitější povolovací procesy, omezení vyplývající z ochrany zemědělského půdního fondu a dosud ne zcela jednoznačný výklad legislativy. I proto realizace obdobných projektů v Česku zpravidla trvá výrazně déle, v závislosti na délce schvalovacích řízení a možnostech připojení k distribuční soustavě.
