Tým Greenbuddies úspěšně dodal největší agri-PV projekt v jižním Německu o výkonu 17 MWp, který kombinuje výrobu čisté energie s pěstováním pšenice a cukrové řepy pod panely.
Instalace s výkonem 17 MWp se rozkládá na ploše 28 hektarů, přičemž 90 % půdy je stále aktivně využíváno pro zemědělství. Na projektu jsou kombinovány moderní panely s jednoosými solárními trackery (orientace východ–západ). Díky technologii sledování slunce dosahuje až o 30 % vyšší energetický výnos. Konstrukce lze naklonit až do plně vertikální polohy, aby umožnily průchod zemědělských strojů. Projekt dobře ukazuje, jak může agrivoltaika na zemědělské půdě fungovat ve velkém měřítku bez omezení běžného hospodaření.
Jednou z klíčových výhod agrivoltaických projektů je jejich rychlost. Tento projekt byl dokončen za pouhých 12 měsíců, od získání pozemku až po uvedení do provozu, což je ve srovnání s obvyklými 2–3 lety velký rozdíl. To je možné proto, že není potřeba měnit územní plány a využití zemědělské půdy je plně zachováno. Podle developerské společnosti Metavolt dosahují agrivoltaické projekty obvykle výnosů mezi 8–22 %, s návratností 7–14 let, v závislosti na typu systému a dotacích.
Tento projekt byl realizován Greenbuddies pro MaxSolar GmbH a investorem byla společnost Feldwerke Solar GmbH.
Zatímco v České republice je agrivoltaika omezena jen na úzký okruh plodin a vyžaduje robustní konstrukce, v zahraničí je legislativa výrazně flexibilnější. Umožňuje širší využití plodin i jednodušší a méně nákladná řešení, což zvyšuje atraktivitu projektů pro investory. V Německu je agrivoltaika již legislativně ukotvená a rozvíjí se v rámci stabilního regulatorního prostředí, nicméně v České republice se pravidla teprve postupně formují. Významným krokem je zavedení vyhlášky o agrivoltaice a její novela účinná od konce roku 2025, která nově rozšiřuje možnosti instalace fotovoltaiky i na ornou půdu se zeleninou, vedle již dřív povolených instalací nad vinicemi, chmelnicemi nebo sady, a umožňuje využití například vertikálních panelů. Přesto však projekty v ČR nadále narážejí na složitější povolovací procesy, omezení vyplývající z ochrany zemědělského půdního fondu a dosud ne zcela jednoznačný výklad legislativy. I proto realizace obdobných projektů v Česku zpravidla trvá výrazně déle, v závislosti na délce schvalovacích řízení a možnostech připojení k distribuční soustavě. Právě proto jsou dnes projekty typu agri-PV v Německu výrazně dál než srovnatelné agrivoltaické projekty v Česku.
