Simulace výroby fotovoltaických systémů je důležitým nástrojem pro návrh a ekonomické posouzení projektů. Na příkladu tří FVE v ČR ukazujeme, že mezi simulací a realitou mohou být rozdíly i přes 10 %. Přesnost simulace je ovlivněna vstupními daty, nastavením modelu a reálným provozem. Při správném použití je simulace cenným pomocníkem. V praxi je ale důležité chápat její limity a nepodceňovat odchylky, které mohou mít významný dopad na finanční návratnost projektu. I tak je simulace výroby FVE jedním z hlavních nástrojů při plánování a projektování fotovoltaických elektráren.
Metodika porovnání simulace a reality FVE
Pro ověření pravdivosti predikce byly kontrolovány tři fotovoltaické elektrárny umístěné v různých částech České republiky. Tyto elektrárny jsou označeny FVE 1, FVE 2 a FVE 3.
Roční plnění simulovaných hodnot FVE
Dle grafu je patrné, že na úrovni celoroční výroby se výsledky jednotlivých elektráren liší, ale všechny překračují hranici 90 %. Tato rozdílnost ukazuje, že i při použití stejného simulačního modelu a shodném nastavení vstupních parametrů mohou být výsledky odlišné. Na finální výrobě se podílejí reálné provozní podmínky každé konkrétní elektrárny – například místní mikroklima, sklon a orientace panelů nebo úroveň údržby.
Měsíční vývoj a sezónní odchylky
Graf ukazuje, že skutečné plnění simulované výroby se v jednotlivých měsících mezi sledovanými FVE liší.
- V zimě (leden, únor, prosinec) dosahují některé elektrárny 70–80 %, zatímco jiné překračují 90 %.
- Letní měsíce (květen–srpen) vykazují u všech FVE stabilní plnění okolo 90–110 %, což odpovídá dobré shodě se simulací.
Celkově je patrné, že měsíční odchylky nejsou náhodné, ale reflektují reálné lokální vlivy, které v simulacích nebývají plně zachyceny – zejména krátkodobé klimatické jevy, údržba systému, nebo rozdíly v orientaci panelů.
Přínosy a limity simulace výroby FVE
Výhody použití simulace:
- Podrobná analýza výroby podle specifických parametrů elektrárny,
- Možnost optimalizace konfigurace systému před samotnou instalací,
- Standardizované výstupy uznávané bankami i dotačními úřady.
Hlavní nevýhody a omezení:
- Závislost na kvalitě klimatických vstupů (např. irradiace z databází),
- Zjednodušený model provozních podmínek – nikdy přesně neodhadne, jak daný rok bude vypadat například z hlediska počasí, výpadků elektrárny, znečištění.
