Systém přenosových a distribučních sítí totiž potřebuje stabilitu a předvídatelnost. Proto lze s jistotou tvrdit, že budoucnost energetiky se neobejde bez akumulačních systémů, které stabilitu a kvalitu dodávky pomohou udržet. Akumulační systémy energie jsou založeny na různých technologiích, mimo jiné sem patří i bateriové systémy akumulace energie (BESS – Battery Energy Storage Systems). Proto je naprosto zřejmé, že systémy akumulace energie se stanou nedílnou součástí energetického systému budoucnosti.
Kdo tedy vymyslí, jak efektivně skladovat elektřinu v komerčním měřítku, dobude svět. Stará poučka se začíná stávat realitou. Nadějným řešením jsou právě bateriová úložiště elektřiny. Umožňují uložit přebytečnou elektřinu na dobu, kdy o ni bude nouze. Tím účelně napomáhají vyrovnávání nabídky a poptávky po elektřině, které podle zlatého pravidla energetiky musí být vždy v rovnováze.
Podívejme se na úložiště elektrické energie v Evropě podle typu a počtu:
Bateriová úložiště
Převažující technologií dneška jsou lithium-iontové akumulátory, které jsou založené na podobné technologii jako klasické spotřební dobíjecí baterie, jak je známe z domácího použití. Existují ale i další druhy bateriových úložišť, jako třeba tzv. průtočné baterie (flow batteries), které představují velkoobjemové zásobníky s delší životností.
Mechanické ukládání energie
Tuto kategorii reprezentují přečerpávací vodní elektrárny. Energie je akumulována v podobě vody, která je prostřednictvím přebytečné elektřiny přemisťována do vyšší polohy, z níž se naopak v době potřeby dodávky do sítě spouští dolu na lopatky turbíny. Energie se ale může uchovávat také třeba v podobě stlačeného vzduchu, který se ukládá do velkých zásobníků. Poměrně častým mechanickým způsobem ukládání energie jsou již v principu dávno známé setrvačníky.
Termální úložiště
Typické termální úložiště si můžeme představit sluneční věž, která odrazem slunečních paprsků prostřednictvím soustavy zrcadel soustředí sluneční energii do jednoho místa a získané teplo ukládá kupříkladu do tavené soli. Energie se později použije pro zahřátí vody, z níž vzniká pára a ta následně turbínu pro výrobu elektřiny.
Power-to-Gas
Tato zatím nepříliš často používaná technologie je založena na přeměně nadbytečné elektrické energie na plynná paliva (vodík nebo metan), která jsou následně vtláčena do distribuční soustavy zemního plynu, a tak tedy skladuje energii pro použití v době, kdy je jí zapotřebí. Z vodíku se při dalším zpracování také někdy vyrábí syntetický metan.