Tipy Greenbuddies – duben 2021

Zdroj: Unsplash

 

Tým Greenbuddies Charging dále roste

S rozvojem našeho podnikání jde ruku v ruce také potřeba doplňovat náš tým o další kvalitní kolegy. Lidský kapitál je naším hlavním aktivem. Není tedy divu, že výběru vhodných kandidátů a jejich vzdělávání se snažíme věnovat maximální pozornost.

Počátkem března posílil naše oddělení projektového řízení pan Pavel Vycpálek. Rozhodl jsem se, že ho pro aktuální číslo našeho zpravodaje trochu vyzpovídám.

1) Ahoj Pavle, vzpomínám si velmi dobře, že když jsme se spolu začali bavit o Tvém budoucím angažmá v Greenbuddies Charging (GBC), pracoval jsi jako Quality Engineer v automobilovém průmyslu. Co ta pozice vlastně znamenala a jakou paralelu jsi tam pozoroval s Tvou současnou pozicí u nás?

Ano, posledních 15 let jsem pracoval jako Quality Engineer – specialista zákaznického servisu. To znamenalo, že jsem měl na starost několik zákazníků (Audi / Porsche / Lamborghini / Bentley / Daimler / Wabco / Scania / ZF) v produktovém segmentu vyráběných spínačů v závodě TRW Benešov, poslední dva roky se společnost jmenovala BCS-AIS Benešov. Hlavní náplní bylo řešení reklamací spínačů přes portály anebo přímo na místě v automobilkách. Dalším krokem bylo vzorkování a představování nových spínačů přímo v automobilkách nebo výrobcům volantů.
Paralelu s mou současnou rolí v GBC jsem spatřoval spíše s mou předchozí pozicí ve firmě TRW, kdy jsem pracoval v oddělení nových projektů. To znamenalo zajišťovat vše ohledně nového projektu (výrobku) v mateřském závodě (výrobní linka/technologie/pracovní postupy, atd.) s Program Managerem, který pracoval v našem řídícím závodě v Německu, kde sídlil i celý tým konstruktérů.

2) Jaká byla nejprekérnější pracovní situace, do které ses před Greenbuddies dostal a jak to dopadlo?

Za mou dobu v TRW (29 let) bylo těch situací strašně moc a je těžké říci, která byla nejprekérnější.
Možná tedy moje první a také poslední služební cesta do Tuniska k výrobci volantů. Po příletu do hlavního města Tunis jsem si zde půjčil auto, odjel na hotel do Monastiru a další den jel na určenou adresu výrobního závodu. Vyjel jsem raději o chvíli dříve a navigace mě dovedla do nějakého města. Nicméně ten výrobní závod jsem nenašel. Dojel jsem tedy na benzínovou pumpu a ptal se, zda-li něco takového v tomto městě existuje. Arabsky neumím a domluva v angličtině byla skoro nemožná. Nakonec mi volali kolegové z firmy Autoliv a ptali se, kde se nacházím, že na mě čekají u benzínové pumpy jedné konkrétní značky. Já jim povídám, že stojím sice u pumpy té samé značky, ale nevidíme se. Tak jsme si přes aplikaci Whatsapp poslali obrázek mého auta a místa. Nakonec jsme zjistili, že jsme od sebe asi 30 km. Nasedl jsem tedy zase do auta, jel zpět a oni na mě pro jistotu čekali hned při vjezdu do města. Návštěva proběhla nakonec na jedničku a obě strany byly spokojené.

3) Máš teď za sebou měsíc a půl práce pro GBC, jaké máš tedy zatím dojmy? Co Tě překvapilo příjemně a naopak co jsi ale opravdu vůbec nečekal?
Musím říci, že mě překvapil velice přátelský a milý tým se kterým bude určitě fajn spolupráce. A co mě překvapilo – vše je pro mě naprosto nové, takže se to musím naučit. Nějakou povědomost o solární energii jsem měl, ale většina ostatních věcí je pro mě novinkou.
4) Prozradím na Tebe, že žiješ ve středně velkém městě kousek za Prahou (koneckonců, takových nás je v Greenbuddies víc). Jaké v tom vidíš pro sebe výhody či nevýhody?

Já bydlím v rodném městě od narození a jsem zde spokojený. Mám zde vše po ruce a když potřebuji nasát velkoměsto, tak sednu do auta a jsem tam za 30 minut.

5) Jaké předměty Tě nejvíc bavily ve škole?

Na škole jsem měl rád dějepis a hlavně tělocvik, protože jsem sportovně založený. Můj největší zájem je o fotbal, který hraju od svých 6 let až doposud.

6) Pandemie Coronaviru je teď možná až příliš často skloňované téma. Přesto se zeptám – co Ty a COVID?

COVID – to je jedna velká neznámá pro každého z nás. Má tisíc různých podob a na každého útočí jinak.
Já sám jsem onemocněním vloni na podzim také prošel a nebylo to nic příjemného. Zpočátku jsem měl dva dny horečky a po otestování jsem zaznamenal pozitivní nález. Pak následovalo 13 dní v nepříjemných horečkách a poslední den se navíc přidal problém s dýcháním. Posléze se ukázalo, že jsem utrpěl oboustranný zápal plic, pak následovalo CT vyšetření, které mi ještě navíc odhalilo plicní embolii. Okamžitě jsem byl převezen na Covidové oddělení, kde jsem strávil 7 dní na kapačkách, antibiotikách, vitamínech a minerálech. A k tomu celodenní používáni kyslíkové masky. Nějakým zázrakem a dobré péči doktorů jsem byl po 7 dnech propuštěn domů v relativně dobrém stavu. Poté jsem ještě dva a půl měsíce marodil doma. Teď mě ještě bude čekat 3 týdenní pobyt v lázních, aby se mé dýchání vrátilo do normálu.

7) Prozradíš nám na sebe něco, co jsi ještě nikomu neprozradil?

Tak to bych si rád nechal pro sebe 😊.

Pavle díky za rozhovor, přejeme Ti hodně štěstí a úspěchů v Greenbuddies Charging.

Bateriová úložiště jako katalyzátor budoucího rozvoje energetiky?

Dnes a denně v odborných médiích čteme o tom, že další rozvoj energetiky je spojený s decentralizací, dekarbonizací a zrychlujícím se rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE). Právě nestálé OZE představují pro elektrizační soustavy všech vyspělých zemí velkou výzvu.

Systém přenosových a distribučních sítí totiž potřebuje stabilitu a předvídatelnost. Proto lze s jistotou tvrdit, že budoucnost energetiky se neobejde bez akumulačních systémů, které stabilitu a kvalitu dodávky pomohou udržet. Akumulační systémy energie jsou založeny na různých technologiích, mimo jiné sem patří i bateriové systémy akumulace energie (BESS – Battery Energy Storage Systems). Proto je naprosto zřejmé, že systémy akumulace energie se stanou nedílnou součástí energetického systému budoucnosti.
Kdo tedy vymyslí, jak efektivně skladovat elektřinu v komerčním měřítku, dobude svět. Stará poučka se začíná stávat realitou. Nadějným řešením jsou právě bateriová úložiště elektřiny. Umožňují uložit přebytečnou elektřinu na dobu, kdy o ni bude nouze. Tím účelně napomáhají vyrovnávání nabídky a poptávky po elektřině, které podle zlatého pravidla energetiky musí být vždy v rovnováze.
Podívejme se na úložiště elektrické energie v Evropě podle typu a počtu:

Bateriová úložiště
Převažující technologií dneška jsou lithium-iontové akumulátory, které jsou založené na podobné technologii jako klasické spotřební dobíjecí baterie, jak je známe z domácího použití. Existují ale i další druhy bateriových úložišť, jako třeba tzv. průtočné baterie (flow batteries), které představují velkoobjemové zásobníky s delší životností.

Mechanické ukládání energie
Tuto kategorii reprezentují přečerpávací vodní elektrárny. Energie je akumulována v podobě vody, která je prostřednictvím přebytečné elektřiny přemisťována do vyšší polohy, z níž se naopak v době potřeby dodávky do sítě spouští dolu na lopatky turbíny. Energie se ale může uchovávat také třeba v podobě stlačeného vzduchu, který se ukládá do velkých zásobníků. Poměrně častým mechanickým způsobem ukládání energie jsou již v principu dávno známé setrvačníky.

Termální úložiště
Typické termální úložiště si můžeme představit sluneční věž, která odrazem slunečních paprsků prostřednictvím soustavy zrcadel soustředí sluneční energii do jednoho místa a získané teplo ukládá kupříkladu do tavené soli. Energie se později použije pro zahřátí vody, z níž vzniká pára a ta následně turbínu pro výrobu elektřiny.

Power-to-Gas
Tato zatím nepříliš často používaná technologie je založena na přeměně nadbytečné elektrické energie na plynná paliva (vodík nebo metan), která jsou následně vtláčena do distribuční soustavy zemního plynu, a tak tedy skladuje energii pro použití v době, kdy je jí zapotřebí. Z vodíku se při dalším zpracování také někdy vyrábí syntetický metan.

Zdrojem dat jsou Studie o akumulaci energie – přínos k bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě, kterou vydala Evropská komise v květnu loňského roku, a Databáze evropských technologií a zařízení pro akumulaci energie od EK aktuální k březnu 2020. Data zahrnují úložiště v provozu i ta, která jsou teprve v určité fázi projektu a jejichž výstavba byla oznámena.

Zajímavé je taky podívat se na stav instalovaných úložišť v jednotlivých evropských zemích:

Výše ukázaný graf zachycuje výkon aktivních úložišť elektrické energie v jednotlivých zemích. Jak je vidět počet není jediný důležitý parametr, Velká Británie zde oproti předchozí statistice výrazněji ztrácí. Zatímco na jedné straně je nespornou výhodou solárních a větrných elektráren absence emisí uhlíkových plynů při výrobě elektřiny, eventuálně i soběstačnost, na druhou stranu se s nimi pojí i problémy pramenící z nestálosti výroby. Je to pochopitelně dáno jejich závislostí na počasí, kvůli které nemohou energii vyrábět nepřetržitě a někdy jí naopak produkují příliš mnoho. Proto musí umět síť na tyto výkyvy reagovat a dodávky elektřiny do soustavy pružně zvyšovat nebo snižovat.
Dosud se flexibilita sítě řešila především pomocí plynových a částečně i uhelných elektráren s možností rychlého náběhu a regulace výkonu. Jak jsem již poukázal dříve, do budoucna bude tento způsob zajišťování flexibility v síti vzhledem ke snižování podílu fosilních zdrojů na celkovém výkonu ztrácet na významu. Obnovitelné zdroje naopak porostou, a tak bude potřeba pružnost vyrovnávání poměru mezi okamžitou nabídkou a spotřebou v soustavě nadále posilovat. I proto je ukládání neboli akumulaci energie tak aktuálním tématem.
Evropské komise očekává, že během této dekády ještě země EU budou při vyrovnávání výkyvů v soustavě využívat z větší části konvenční elektrárny a přeshraniční propojení jednotlivých národních soustav. Prognóza EU však jasně spoléhá na to, že do roku 2030 význam ukládání elektřiny rychle poroste. Dnes je v Evropě v provozu nebo alespoň v jisté fázi projektu asi 90 gigawattů (GW) instalovaného výkonu přečerpávacích elektráren a bateriových úložišť. Do konce desetiletí ale bude Evropa podle studie od Evropské komise potřebovat až 110 GW. Nárůst by měly zajistit především baterie. Ptáte se proč právě baterie? Jednak nabízejí možnost v podstatě okamžitého dodání energie v případě delšího nebo územně rozsáhlého výpadku elektřiny. Úložiště jsou také poměrně nenáročná na parametry jejich umístění, můžete je dislokovat v podobě standardních kontejnerů v podstatě kamkoli. Navíc v dnešní době kladoucí velký důraz na ekologičnost nových technologií mají bateriové systém velkou výhodu v enviromentální bezpečnosti – nevypouštějí totiž žádné nežádoucí látky do okolí.
My v Greenbuddies Charging v rámci firemní obchodní strategie pevně věříme, že instalace bateriových úložišť budou čím dál častěji nedílnou součástí kompletních řešení na výstavbu solárních elektráren či nabíjecí infrastruktury pro podporu elektromobility.

Zvýšení cen dopravy a kovů v solárním podnikání

Pandemie COVID-19 ovlivnila bezpochyby většinu podniků po celém světě. Některé z nich negativním způsobem (např. pohostinství a turistický průmysl, letecké společnosti atd.) A některé se po počátečním zaškobrtnutí na jaře 2020 enormně rozběhly. Technologický sektor, jehož jsme součástí, patří rozhodně do druhé skupiny.

Vlády začaly tisknout hotovost jako součást programu podpory ekonomiky, a v důsledku toho přebytek peněz na trhu přiměl lidi a společnosti utrácet více, což následně zvýšilo poptávku po dopravě i zdrojích. Strana nabídky se však právě zotavovala z lockdownu a nevyčlenila dostatečné kapacity pro nadcházející poptávkovou bouři.
Kombinace nedostatku na straně nabídky a výbuchu na straně poptávky vedla k obrovskému nárůstu nákladů na dopravu, zejména v přepravě kontejnerových lodí, což znásobilo ceny z předchozího jara. Totéž platí pro metalurgický průmysl. Ceny mědi překonaly deset let staré rekordy, zatímco hliník a ocel sledovaly podobný vzorec. Největším přispěvatelem k této situaci bylo odražení Číny po vypuknutí COVID-19.
Protože obnovitelné zdroje do značné míry závisí na těchto vstupech, náklady solárních parků odpovídajícím způsobem vzrostly. Solární moduly a střídače se převážně dodávají z Číny na kontejnerových lodích, hliník se používá v AC kabelech a montážních systémech, měď jako skvělý vodič se používá pro stejnosměrnou kabeláž nebo transformátorová vinutí a nosné konstrukce jsou vyrobeny z oceli.

Kurz mědi. Zdroj: https://www.nasdaq.com/market-activity/commodities/hg%3Acmx

Celá situace značně zkomplikovala jakékoli předpovědi v solární oblasti, protože ceny komponent kalkulované před dvěma týdny již nebyly platné a výrobci odráží chování podobné jízdě na horské dráze v platnosti nabídky, která v některých případech dosahuje jen několika dní. To je samozřejmě noční můra pro každého, kdo je zodpovědný za plánování rozpočtu. Odborníci předpokládají, že ceny se po chvíli usadí a některé podniky s tím počítají a přesouvají projekty do příštího roku. Nikdo však nemůže říci, kdy k vypořádání dojde a jaká bude nová cenová úroveň.